Základní údaje

Země mléka a medu

  •   Základní údaje
  •    
    ​Izrael je malá, geograficky úzká, semiaridní země na jihovýchodním pobřeží Středozemního moře. První historické zmínky nacházíme poprvé zhruba před 35 stoletími, když židovské kmeny poprvé opustily nomádský způsob života, usadily se v této oblasti a staly se národem.
     
  •  
     
    Oficiální název státu

    • Stát Izrael
          • Medinat Jisrael (hebrejsky)
          • Daulat Isrá´íl (arabsky)
          • State of Israel (anglicky)

    Rozloha
    • 20 770 km2 v hranicích do r. 1967
    • 22 145 km2 včetně Golanských výšin a východního Jeruzaléma
    • z toho vodní plochy 474 km2 (Galilejské jezero 164 km2, Mrtvé moře 310 km2)


    Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva
    • počet obyvatel 7,880 mil. (květen 2012)
    • hustota obyvatelstva 344/km2
    • podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 54,5 % obyvatel nad 15 let

    Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
    Přirozený přírůstek v r. 2009 (odhad): 1,8 %
    Věková struktura:
    • 0 –14 let 26,1 %
    • 15 –64 let 64,2 %
    • nad 65 let 9,7 %
    Očekávaná průměrná délka života:
    • mužů je 78,7 roků
    • žen 82,5 roků
    Gramotnost:
    95,4 % (muži 97,3 %, ženy 93,6 %)
    Fertilita: 2,9 dětí/ženu
     
    Národnostní složení
    • Židé 79,2 %
    • Arabové 19,9 %
    • Ostatní 0,9 %

    Náboženské složení
    Deklarace nezávislosti ze dne 14. 5. 1948 zaručuje náboženskou svobodu a rovnoprávnost občanů bez ohledu na vyznání, současně však vyhlašuje Izrael jako židovský stát. Židovské svátky jsou i svátky státními, dva vrchní rabíni (aškenázského a sefardského směru) patří k vysokým státním představitelům.
    Většina obyvatel (77,2 %) se hlásí k judaismu různých směrů a různého stupně dodržování náboženských pravidel.
    Druhou největší skupinou jsou muslimové (15,4 %), převážně sunnité. Významné jsou menšiny křesťanů různých denominací (2,1% populace; 81,2 % z nich je arabské národnosti) a drúzů (1,6 %) soustředěných v několika komunitách na severu Izraele.
     
    Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
    Úřední jazyky:
    • hebrejština
    • pro arabskou menšinu arabština
    Další běžně užívané jazyky:
    • angličtina
    • ruština

    Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
    Stát Izrael sestává z šesti oblastí (uvedeny se správním centrem):
    • Severní oblast (Nazaret)
    • Oblast Haify
    • Hlavní město Jeruzalém
    • Oblast Tel Avivu
    • Střední oblast (Ramla)
    • Jižní oblast (Beerševa)
    Samosprávní celky tvoří 54 okresních zastupitelstev (z toho 1 drúzské), 69 městských zastupitelstev (z toho 4 arabská) a 141 obecních zastupitelstev (z toho 62 arabská).
    V r. 1980 byl Jeruzalém (včetně východní arabské části, která byla do r. 1967 spravována Jordánskem) zákonem vyhlášen "nedělitelným hlavním městem Izraele" (748 tis. obyvatel, z toho 64 % Židů, 36 % Arabů). Většina států však toto rozhodnutí Izraele neuznala a sídlem jejich velvyslanectví je Tel Aviv (388 tis. obyvatel; celá aglomerace Tel Avivu včetně některých dále uvedených měst asi 3,1 mil.). Dalšími velkými městy jsou Haifa (369 tis.), Rišon leCion (224 tis.), Ašdod (206 tis.), Beerševa (184 tis.), Petach Tikva (175 tis.), Cholon (265 tis.), Netanja (168 tis.), Bnei Brak (140 tis.), Ramat Gan (127 tis.), Bat Jam (131 tis.), Aškelon (105 tis.) a Rechovot (100 tis.).
    Asi 200 tisíc Židů obývá osady na území obsazeném Izraelem v r. 1967 na Západním břehu Jordánu, největší z těchto sídel jsou Maale Adumim (27 tis.) a Ariel (19 tis.).
     
    Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
     
    Izraelskou národní měnou je nový izraelský šekel (v angličtině používaná zkratka NIS, ted New Israeli Shekel; kód ISO je ILS), který se dělí na 100 agorot (nejmenší mince je v hodnotě 10 agorot). Z cizích měn se ve vnitrostátním styku v některých případech používá USD (např. v obchodu s realitami včetně nájemného nebo v hotelích). Kurz šekelu (střed) ke dni 31. 3. 2011 činil 3,511 NIS za 1 USD.
     
     

    Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
     
    Hebrejský kalendář je lunisolární, data židovských svátků jsou z hlediska gregoriánského kalendáře pohyblivá. Platí to i pro Den nezávislosti, státní svátek, který může připadnout i na duben, i když nezávislost byla vyhlášena 14. května 1948. Hlavní svátky a měsíc (období) na který obvykle připadnou:
    • Roš hašana - Nový rok - jednodenní svátek (září-říjen)
    • Jom kipur - Den smíření - jednodenní svátek, ustává veškerý život v zemi, nevysílá TV ani rozhlas, prakticky ustává motorizovaná doprava na silnicích (září-říjen)
    • Sukot - Svátky stánků - trvají týden, nepracuje se první a poslední den (říjen)
    • Simchat Tora - Radost z Tóry (říjen)
    • Chanuka - Svátky zasvěcení (chrámu) - osmidenní svátky, nepracuje se první a poslední den (prosinec-leden)
    • Purim - Svátek "metání losu" - jednodenní (únor-březen)
    • Pesach - Svátek překročení - sedmidenní svátek, nepracuje se první a poslední den (březen-květen);
    • Jom haacmaut - Den nezávislosti (duben/květen)
    • Lag ha-Omer - Svátek učenců - jednodenní, volno ve školách (květen)
    • Šavuot - Svátek týdnů (květen-červen)

    Pracovní týden v Izraeli začíná nedělí a končí v pátek okolo poledne, formálně ale při východu tří hvězd, tzn. začátkem šabatu. Státní úřady jsou zavřeny i v pátek, kdy obecně platí režim jako v ČR v sobotu. Po začátku šabatu je omezena veřejná doprava případně je v některých městech (Jeruzalém, Tel Aviv) zcela pozastavena. Standardní otevírací doba v obchodech je od neděle do čtvrtka 08:00–13:00 a 14:00–19:00 (někde i později), v pátek 08:00–14:00, zatímco v sobotu je zavřeno - obchody, restaurace apod. znovu otevírají po konci šabatu, tzn. po západu slunce. V Jeruzalémě je uzavřena většina restaurací, zatímco v Tel Avivu, Haifě a jiných kosmopolitních městech bývají restaurace otevřeny i během svátku. V muslimských částech (např. v části Tel Avivu-Jaffy, Haify, Ramly) je dnem pracovního klidu pátek; v místech, kde jsou větší křesťanské komunity (Nazaret) neděle. Obvyklá pracovní doba obchodních firem a průmyslových podniků je ve dnech neděle-čtvrtek 08:00–16:00, v pátek 08:00–13:00 (pokud v pátek pracují). Státní úřady obvykle pracují ve dnech neděle-čtvrtek 07:30–16:00 a jsou zavřeny v pátek; v předvečer náboženských svátků obvykle zavírají ve 12:00. Banky jsou zpravidla otevřeny ve dnech neděle-pátek 08:30–12:30 a navíc odpoledne (16:00–18:00) v neděli, úterý a čtvrtek. Většina bank má bankomaty (ATM), z nichž lze vybírat prostřednictvím platebních karet hotovost v NIS i ze zahraničních účtů.
     
    Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
    • Izraelci často chodí i na obchodní jednání obzvláště v letním období v neformálním oblečení (bez saka a kravaty, v sandálech).
    • Při výběru darů je nutno věnovat pozornost tomu, zda je akceptovatelný pro partnera, např. zda potraviny splňují požadavky kašrutu, pro muslimy nemusí být vhodným dárkem alkoholické nápoje; totéž platí při výběru restaurace - je dobře partnera pozvat a nechat na něm z důvodu vlastní neznalosti místních podmínek volbu restaurace.
    • Je třeba počítat s tím, že není vhodné se snažit sjednávat schůzky na páteční odpoledne a večer a na sobotu; naopak lze pracovat v neděli.
    • Doporučuje se potvrzovat vždy obchodní schůzku předem telefonicky.
    • Prosazování dodatečných cenových úprav resp. změny platebních podmínek je prakticky vyloučené.
    • Výsledky jednání je vždy vhodné potvrdit písemně.
      • Při návštěvách v nábožensky nebo etnicky vyhraněných oblastech a komunitách je třeba dodržovat místně platné kodexy oblékání a chování, například nejezdit během šabatu autem do ortodoxních čtvrtí a osad.
    Vzhledem k různorodosti izraelské společnosti doporučujeme seznámit se předem se základními reáliemi života v Izraeli a s názory místních partnerů.
     
    Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
    Zdravotní péče v Izraeli je poměrně drahá. Jeden den pobytu v nemocnici při náhlém onemocnění stojí cca 1.000,- USD resp. při náročnějších úkonech může dosáhnout i násobků této částky. Proto lze jednoznačně doporučit, aby si čeští občané před cestou do Izraele sjednali pojištění zahrnující léčebné náklady. Naši občané stejně jako ostatní občané EU jsou povinni poskytnutou zdravotní péči uhradit buď v hotovosti nebo dle typu cestovního pojištění a stanovených pojistných podmínek může úhradu eventuálně přímo provést jejich komerční pojišťovna.
    Obecně však ze zdravotního hlediska nepředstavuje pobyt v Izraeli zvýšené riziko. Nevyžaduje se žádné povinné očkování. Je nezbytné chránit se před sluncem, pít dostatečné množství tekutin a dbát na důkladné omytí ovoce a zeleniny.
     
    Kontakty na vybrané významné nemocnice:
    Jeruzalém: Hadasa, Ein Kerem, tel.: (02) 677 7111
    Tel Aviv: Ichilov, 6 Weitzmann, tel: 03-697 3829
    Haifa: Rambam, 6 Alija Šnija, tel.: (04) 854 3111
    Eilat: Yoseftal, 7 Miseol Sosan, tel: (08) 635 8021
     
    Zdroj: MZV ČR
     
     
     
  •