Roš Hanikra, severní pobřeží Izraele (Foto: M. Horneman)

Izrael je možno rozdělit do čtyř geografických oblastí: tři paralelní pruhy táhnoucí se od severu k jihu a rozlehlou, povětšinou aridní zónuv jižní polovině země.

Pobřežní nížina se táhne podél Středozemního moře a vedle písečného pobřeží zde najdete oblasti úrodné zemědělské půdy, které zasahují až 40 km do vnitrozemí.

Na severu je píšečné pobřeží protkáno rozeklanými křídovými a pískovcovými útesy. Pobřežní rovina je domovem více než poloviny ze 7 milionů obyvatel Izraele a najdeme zde hlavní městská centra, hlubinné přístavy, velkou část průmyslu a zemědělství země a turistických center.

Několik pohoří protíná celou délku území Izraele. Na severovýchodě jsou to čedičové Golanské výšiny vytvořené v daleké minulosti sérií sopečných erupcí a tyčící se jako strmé útesy nad Chulským údolím. Vrcholky Galilejských vrchů, z velké části tvořených měkkým vápencem a dolomitem, dosahují výšky 500 až 1 200 m.n.m. Malé potoky a relativně vydatné srážky vyživují vegetaci po celý rok. Mnoho obyvatel Galileje a Golan je zaměstnáno v zemědělství, cestovním ruchu a lehkém průmyslu.

Negev (Foto: S. Lederhendler)

Eilatské hory (Foto: S. Lederhendler)

Negevská poušť, která zabírá zhruba polovinu rozlohy veškerého území Izraele, je obydlená jen sporadicky. Lidé se zde zaměřují především na zemědělství a průmysl. Dále na jihu Negev přechází do aridní zóny charakteristické svými nízkými pískovcovými kopci a rovinami protkanými soutěskami a wádími, kde zimní deště často způsobují přívalové povodně.

Pokračujeme-li ještě dále na jih, krajina se promění v rozeklaná skaliska, krátery a kamenité náhorní planiny charakteristické sušším klimatem a vyššími nadmořskými výškami. Tři erozní krátery, z nichž největší má zhruba 8 km v průměru a na délku měří 35 km, se zařezávají hluboko do zemské kůry a vyznačují se velkou barevností a rozmanitostí hornin.

Pohled na Galilejské jezero a Golanské výšiny od vesnice Kinneret (Foto: Ministerstvo pro cestovní ruch)

Chulské údolí (Foto: S. Lederhendler)

Jezero Kineret (Galilejské jezero), které se nachází mezi Galilejskými vrchy a Golanskými výšinami ve výšce 212 m pod hladinou moře je 8 km široké a 21 km dlouhé. Jedná se o vůbec největší jezero v zemi a slouží jako hlavní zásobárna vody. Na březích Kineretu najdeme některé významné historické a náboženské památky, ale také zemědělské komunity, průmysl na zpracování ryb a zařízení zaměřená na turistický ruch.

Údolí řeky Jordán a Arava, které najdete na východě země, jsou součástí Velké příkopové propadliny (tzv. syrsko-afrického zlomu), která před miliony let rozlomila zemskou kůru. Zatímco jeho severní části jsou velice úrodné, jižní část se vyzančuje semiaridním charakterem. Hlavním zdrojem příjmu tu obvykle bývá zemědělství, rybolov, lehký průmysl a cestovní ruch.

Řeka Jordán, jež protéká zlomem ze severu k jihu, v průběhu svého 300 km dlouhého toku "sestoupá" o zhruba 700 m. Napájená přítoky z hory Hermon protéká Chulským údolím, proteče jezerem Kineret a pokračuje svou klikatou cestu údolím řeky Jordán až k Mrtvému moři, kde svou anabázi končí. Ačkoliv během deštivých zimních obdobích nabývá na objemu, je řeka Jordán většinou poměrně úzká a mělká.

Arava, izraelská savana, se nachází jižně od Mrtvého moře a zasahuje až k Eilatskému (Akabskému) zálivu, izraelské bráně k Rudému moři. Díky sofistikovaným zemědělským technologiím v klimatických podmínkách, kde roční průměrný úhrn srážek nepřesahuje 25 mm a kde letní teploty dosahují 40º C, je zde možné (hlavně pro vývoz) pěstovat ovoce a zeleninu po celý rok. Subtropický Eilatský (Akabský) záliv známý svými modrými hlubinami, korálovými útesy a exotickým podmořským životem leží na jižním konci regionu Arava.

Mrtvé moře, je bezodtoké slané jezero, které se rozkládá mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu na západě a Jordánskem na východě. Nachází se 420 metrů pod hladinou světového oceánu a je nejníže položeným odkrytým místem na zemském povrchu, nejníže položeným slaným jezerem na světě. Dosahuje maximální hloubky 380 metrů a je tak nejhlubším hypersalinitním jezerem na světě. Jeho salinita dosahuje 33,7 %, čímž se řadí mezi nejslanější jezera na světě. Jeho salinita je 8,6× větší než oceánská a téměř 10× větší než salinita Středozemního moře. Tato charakteristická vlastnost Mrtvého moře z něj činí drsné prostředí, které není vhodné pro živočichy. Má rozlohu 1050 km² (severní část – 810 km²). Je 67 km dlouhé a maximálně 18 km široké.

Přirozené tempo zmenšování plochy Mrtvého moře v posledních letech zrychlilo vinou vysoké míře vypařování (ročně 1,6 m) a rozsáhlým izraelským a jordánským projektům, které odvádějí vodu a o celých 75% snižují objem vody, který doteče až do Mrtvého moře. Výsledkem je pokles hladiny o téměř 11 metrů od roku 1960. V současnosti se proto uvažuje o projektu, který by propojil Mrtvé moře se Středozemním mořem systémem průplavu a potrubí a přispěl tak k obnovení původní rozlohy a výše hladiny Mrtvého moře.​