Náboženská svoboda

Náboženská svoboda

  •    

    Deklarace nezávislosti Státu Izrael (1948) zaručuje svobodu náboženského vyznání pro všechny své obyvatele.
  • icon_zoom.png
    Land of Three Religions Land of Three Religions
    Land of Three Religions (Courtesy of The Israel Philatelic Service)
     
    Land of Three Religions
    Země tří naboženství (Se svolením Izraelské filatelistické služby)

    Deklarace nezávislosti Státu Izrael (1948) zaručuje svobodu náboženského vyznání pro všechny své obyvatele. Každá náboženská komunita má právo - podle zákona a v praxi - praktikovat svou víru, dodržovat své svátky a dny klidu a obstarávat své vnitřní záležitosti. Každá má své vlastní náboženské autority a soudní instituce, které jsou uznávané zákonem a které vykonávají jurisdikci nad náboženskými záležitostmi a záležitostmi týkajícími se osobního stavu (např. sňatek nebo rozvod). Každá má svá vlastní jedinečná bohoslužebná místa, kde se vykonávají tradiční obřady.

    Synagoga: Tradiční židovská ortodoxní modlitba vyžaduje přítomnost minjanu (kvórum 10 dospělých mužů). Modlitby se vykonávají třikrát denně. Muži a ženy se obvykle modlí odděleně a při modlitbě nosí pokrývku hlavy. Bohoslužby může vést rabín, kantor nebo jeden z členů kongregace. Rabín není kněz ani prostředník mezi lidmi a Bohem, ale učitel. Ústředním bodem v synagoze je Svatá schránka, která je obrácená směrem k Chrámovému pahorku v Jeruzalémě a obsahuje svitky Tóry. Během roku se postupně čtou předepsané její části. Bohoslužby mají slavnostní charakter především během šabatu (soboty, židovského dnu odpočinku) a svátků.

    Mešita: Muslimské modlitby se vykonávají pětkrát denně. Muži a ženy se modlí odděleně. Před bohoslužbou si věřící sundávají obutí a provádějí rituální očistu. Muslimové se modlí obráceni směrem k Mecce v Saudské Arábii, směr naznačuje umístění mihrabu (výklenku) ve zdi mešity. Bohoslužby vykonává imám, muslimský duchovní. V pátek, který je pro Muslimy tradičním dnem odpočinku, se v mešitě zpravidla koná veřejné kázání.

    Kostel: Podoba a frekvence křesťanských bohoslužeb se liší podle jednotlivých vyznání, všichni křesťané však dodržují neděli jako den odpočinku. Bohoslužby vede kněz nebo duchovní. Muži a ženy se modlí společně. Bohoslužby často doprovází hudba a sborový zpěv. Půdorys kostelů tradičně napodobuje tvar krucifixu.




    Jerusalem: The Kotel (Western Wall)
    Jeruzalém: Kotel (Západní zeď) - Foto: I. Sztulman
    Jerusalem: The Dome of the Rock
    Jeruzalém: Skalní dóm (Foto: Ministry of Tourism)


    Mount of Beatitudes: church exterior, traditional site of the Sermon on the Mount
    Hora Blahoslavenství: tradiční místo Kázání na hoře (Foto: Ministry of Tourism)

    Svatá místa

    Každé místo a svatyně je obstaráváno vlastní náboženskou autoritou a svoboda přístupu k nim a bohoslužby je zaručena zákonem. Mezi hlavní svatá místa patří:

     
    Židovská: Jeruzalémský Kotel (Západní zeď), poslední dochovaný zbytek podpůrné zdi Chrámového pahorku z období Druhého Chrámu; Hrob Ráchel u Betléma; Hrob patriarchů v jeskyni Machpela v Hebronu; hroby Maimonida (Rambama) v Tiberias a Rabbi Šimona Bar Yochaje v Meronu.




    Muslimská: Komplex Haram a-Šarif na Chrámové hoře, včetně Skalního dómu a mešity Al-Aksá v Jeruzalémě; Hrob patriarchů v Hebronu; mešita El-Džazzár ve městě Akko.



    Křesťanská: Via Dolorosa, místo Poslední večeře, Chrám Božího hrobu a další místa Ježíšova utrpení a ukřižování v Jeruzalémě; Kostel Narození Páně v Betlémě; Kostel Zvěstování Panny Marie v Nazaretu; HOra Blahoslavenství, Tabgha a Kafarnaum u Galilejského jezera (jezero Kineret).

     

    Haifa: The Bahai Shrine of the Bab and gardens
    Haifa: Bahai svatyně Bab a zahrady (Foto: Ministry of Tourism)

    Drúzské: Nabi Šuajb (Hrob Mojžíšova tchána Jetra), nedaleko od Hattínských rohů v Galileji.

     
    Baha'i: (nezávislé světové náboženství založené v Persii v polovině 19. století): Baha'i světové centrum, Svatyně Bab v Haifě; Svatyně Baha'ullaha, proroka-zakladatele víry Baha'i poblíž města Akko.

     
  •