|
|
|
Země tří naboženství (Se svolením Izraelské filatelistické služby) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Deklarace nezávislosti Státu Izrael (1948) zaručuje svobodu náboženského vyznání pro všechny své obyvatele. Každá náboženská komunita má právo - podle zákona a v praxi - praktikovat svou víru, dodržovat své svátky a dny klidu a obstarávat své vnitřní záležitosti. Každá má své vlastní náboženské autority a soudní instituce, které jsou uznávané zákonem a které vykonávají jurisdikci nad náboženskými záležitostmi a záležitostmi týkajícími se osobního stavu (např. sňatek nebo rozvod). Každá má svá vlastní jedinečná bohoslužebná místa, kde se vykonávají tradiční obřady.
Synagoga: Tradiční židovská ortodoxní modlitba vyžaduje přítomnost minjanu (kvórum 10 dospělých mužů). Modlitby se vykonávají třikrát denně. Muži a ženy se obvykle modlí odděleně a při modlitbě nosí pokrývku hlavy. Bohoslužby může vést rabín, kantor nebo jeden z členů kongregace. Rabín není kněz ani prostředník mezi lidmi a Bohem, ale učitel. Ústředním bodem v synagoze je Svatá schránka, která je obrácená směrem k Chrámovému pahorku v Jeruzalémě a obsahuje svitky Tóry. Během roku se postupně čtou předepsané její části. Bohoslužby mají slavnostní charakter především během šabatu (soboty, židovského dnu odpočinku) a svátků.
Mešita: Muslimské modlitby se vykonávají pětkrát denně. Muži a ženy se modlí odděleně. Před bohoslužbou si věřící sundávají obutí a provádějí rituální očistu. Muslimové se modlí obráceni směrem k Mecce v Saudské Arábii, směr naznačuje umístění mihrabu (výklenku) ve zdi mešity. Bohoslužby vykonává imám, muslimský duchovní. V pátek, který je pro Muslimy tradičním dnem odpočinku, se v mešitě zpravidla koná veřejné kázání.
Kostel: Podoba a frekvence křesťanských bohoslužeb se liší podle jednotlivých vyznání, všichni křesťané však dodržují neděli jako den odpočinku. Bohoslužby vede kněz nebo duchovní. Muži a ženy se modlí společně. Bohoslužby často doprovází hudba a sborový zpěv. Půdorys kostelů tradičně napodobuje tvar krucifixu.
|