|
|
|
|
|
|
Izraelité se vrátili z Egypta do Země izraelské |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mojžíš od Michelangela, San Pietro ve Vincoli, Řím |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Exodus a osídlení
Po 400 letech strávených v otroctví byli Izraelité osvobozeni Mojžíšem, který byl podle Bible vyvolen Bohem, aby vyvedl svůj lid z Egypta zpět do Země izraelské, která byla zaslíbena jejich předkům (okolo 13.-12, století př.o.l.). Po 40 let putovali po Sinajské poušti, kde se stali národem a obdrželi Tóru (Pentateuch) a Deset přikázání a vtiskli podobu a dali obsah své monoteistické víře.
Exodus z Egypta (kolem 1300 př.o.l.) zanechal nesmazatelnou stopu v národní paměti židovského lidu a stal se univerzálním symbolem svobody. Každý rok Židé slaví Pesach, Šavuot (Letnice) a Sukot (Svátek stánků), které připomínají události té doby.
Během následujících dvou století Izraelité dobyli většinu území Země izraelské a stali se zemědělci a řemeslníky; následovala určitá ekonomická a společenská konsolidace. Období relativního klidu se střídala s obdobími konfliktů, během nichž lid vedli tzv. soudci, vůdci zvolení kvůli svým vojenským a politickým schopnostem i talentu vést lid.
Slabiny tohoto kmenového uspořádání se ukázaly tváří v tvář hrozbě, kterou představovali Pelištejci (národ původem pravděpodobně z Malé Asie, který osídlil pobřeží Středozemního moře), a vynutily si potřebu najít panovníka, který by sjednotil kmeny a natrvalo svou pozici upevnil (s jeho potomky jako následovníky na trůnu).
|