Volby v Izraeli jsou založeny na zásadách všeobecnosti, tajnosti a rovnosti. Volí se do jednokomorového parlamentu - Knesetu. Ten má 120 členů, jejichž volební období je čtyřleté. Většina parlamentních voleb se však v Izraeli konala předčasně (pouze jedno z osmi posledních shromáždění vydrželo po celou dobu svého mandátu). Předčasné volby mohou být vyvolány hlasováním členů Knesetu, dekretem prezidenta či za situace, kdy vláda není schopna nalézt podporu pro svoji politiku.
 
Izraelský volební systém uvádí volební práh 2% hlasů, což je příhodné pro malé politické strany. V Izraeli je pluralitní politický systém a obecně není jediná strana sama schopna sestavit vládu, a proto jsou izraelské vlády zpravidla vždy koaliční. V roce 1992 Izrael přijal systém přímé volby premiéra. Volba premiéra byla oddělena od voleb do Knesetu v letech 1996, 1999 a 2001. Zrušena byla po parlamentních volbách v roce 2001, protože se ukázalo, že nezaručí vytvoření stabilních vlád a vede k roztříštěnosti parlamentu.
 
Volební právo má každý občan Státu Izrael, starší 18 let. Každý občan Státu Izrael, starší 21 let, může být volen do Knesetu, výjimku tvoří vysocí státní úředníci, profesionální vojáci (mohou kandidovat za předpokladu, že před volbami rezignují na svůj post), vojáků v období povinné vojenské služby a odsouzených.
 
Volby jsou dohlíženy Ústřední volební komisí a konají se podle direktivy Volebního zákona.

Metoda volby
 
Po vstupu do volební místnosti dostane volič úřední obálku s hlasovacími lístky a jde za volební plentu. Za plentou se nachází volební urna na hlasovací lístky. Volič si vybere odpovídající hlasovací lístek, podle toho jakou stranu chce volit, vloží jej do obálky, zalepí ji a poté vhodí obálku do volební urny.

Hlasovací lístky
 
Hlasovací lístky obsahují minimum informací. Dominuje jim „hlasovací písmeno“ té které strany (v délce jednoho až tří znaků), název strany a někdy slogan. Každá strana zveřejňuje své písmeno před dnem voleb, často se objevuje na předvolebních bilboardech a plakátech. Jelikož jsou některé izraelské politické strany známy pod zkratkou, nepoužívají pak již hlasovacího písmena, ale svého názvu.
 
Hlasovací lístky se tisknou v hebrejštině a arabštině. V městech s židovskou populací jsou prakticky pouze hlasovací lístky v hebrejštině a naopak. Ve městech, kde je populace smíšená, jsou hlasovací lístky v obou jazycích. Strany v obou jazycích používají stejná písmena. např. strana Kadima používá כן (Kaf-Nun) v hebrejštině a ﻙﻥ (také Kaf-Nun) v arabštině.