VÝSTAVA: MASARYK A SVATÁ ZEMĚ

VÝSTAVA: MASARYK A SVATÁ ZEMĚ

  •   Výstava ukazuje podíl Masaryků na vzniku Izraele
  •    
    ​Praha 2. listopadu (ČTK) - Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a izraelský velvyslanec Daniel Meron zahájili 2. listopadu výstavu, která připomíná zásluhy Tomáše Garrigua Masaryka a jeho syna Jana o vznik Státu Izrael.
  • icon_zoom.png
     : Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic
     
     
    Vstřícné kroky prvního československého prezidenta Masaryka i jeho syna, který byl ministrem zahraničí, se staly základem pro dnešní blízký vztah České republiky a Izraele, připomněli ve svých projevech Zaorálek i Meron.
     
    "Československo a jeho přední představitelé byli od počátku mezi těmi, kdo chápali a podporovali náš sen založit národní domovinu v zemi našich předků," řekl Meron. Izraelský velvyslanec hovořil o pozornosti, kterou židovské otázce věnoval starší z Masaryků. Připomněl například cestu Tomáše Garrigua Masaryka na území dnešního Izraele, tehdejšího mandátu Palestina, od níž letos uplynulo 90 let. "Jednalo se o historicky první návštěvu oficiální hlavy státu v tehdejší mandátní Palestině," prohlásil Meron.
     
    Dodal, že trvající přízeň vůči Masarykovi se projevila, když mu bylo v roce 1935 uděleno čestné občanství Tel Avivu. Když první československý prezident o dva roky později zemřel, v synagogách se za něj pronášela zvláštní modlitba a jedno z hlavních náměstí bylo pojmenováno na jeho počest.
    Meron připomněl i zásluhu Jana Masaryka, který po vzoru svého otce pokračoval v podpoře vzniku Izraele v roli československého ministra zahraničí. Jan Masaryk pomáhal židovským uprchlíkům, kteří přežili koncentrační tábory, aby přes území tehdejšího Československa utekli poválečným pogromům. Československý diplomat také prosadil dodávky zbraní do Izraele, který v prvních letech své existence bojoval o svou nezávislost.
     
    Ministr zahraničí Zaorálek novinářům řekl, že pomoc Československa je v paměti Izraele dodnes. "Tady bylo dnes řečeno, že přežití státu Izrael bylo umožněno dodávkami zbraní a vycvičením pilotů za pomoci Československa. Kdo navštívil Izrael oficiálně, ví, že o tom se velice často mluví. To je něco, co je tam skoro součástí učebnic," poznamenal Zaorálek. "I v české politice a diplomacii platí, že tato vazba je něčím zvláštním, něčím, co se respektuje bez ohledu na to, jak se mění vlády," dodal.
     
    Výstava "Masaryk a Svatá země" přibližuje působení otce a syna Masarykových na 14 informačních panelech. Kromě událostí, které zmínil velvyslanec Meron, se dotýká například vývoje vztahu Tomáše Garrigua Masaryka k židovství. Text doplňují reprodukce dobových materiálů a dalších archivních dokumentů. Po dnešní vernisáži budou panely rozmístěny ve vstupní hale Černínského paláce a poté bude výstava putovat poČeské republice.
     
    Zdroj: ČTK
     


     
  • Projev velvyslance Merona

  •  
    Proslov J.E. pana Daniela Merona
    Velvyslance Státu Izrael
    Na zahájení výstavy
    Masaryk a Svatá země
    2.11.2017
    v Černínském paláci

     

     

    Vážený pane ministře Zaorálku,

    Pane profesore Bialere,
    kolegové,
    dámy a pánové,
     
    Jsem velice rád, že tu mohu být právě v den, kdy si připomínáme 100 let od vydání Balfourovy deklarace, historickým okamžikem, kdy britská vláda vyjádřila sympatie myšlence založení židovské národní domoviny v Zemi izraelské.
     
    Velká Británie tento krok rozhodně nepodnikla na vlastní pěst. Ve skutečnosti sdílela převažující mezinárodní konsensus podporující sionismus, aspirace židovského lidu obnovit vlastní nezávislost a suverenitu v Zemi izraelské.
     
    Československo a jeho přední představitelé byli od počátku mezi těmi, kdo chápali a podporovali náš sen založit národní domovinu v zemi našich předků.
     
    Sešli jsme se tady, abychom zahájili výstavu, která připomíná 90-tileté výročí historické návštěvy Prezidenta Masaryka do Svaté země, a vzpomněli na pomoc, kterou Izraeli Československo poskytlo před 70 lety.
     
    Na tomto místě bych rád poděkoval autorům výstavy, doktoru Robertu Řehákovi a ing. Jiřímu Čisteckému z Ministerstva zahraničních věcí, kterým se podařilo přivést na svět něco vyjímečného – právě díky jejich nasazení a expertíze vznikla výstava, kterou uvidíte.
     
    Na jaře 1927, v době, kdy Československu ještě nebylo ani deset let a Izrael byl teprve snem budoucnosti, přijel Prezident Tomáš Garrigue Masaryk do Svaté země, aby navštívil Jišuv – Židy v Zemi izraelské. Jednalo se o historicky první návštěvu oficiální hlavy státu v tehdejší mandátní Palestině.
     
    Ze symbolického hlediska to byl projev podpory a jedinečná událost. Na tuto cestu lidé v Izraeli nikdy nezapomněli.
     
    Celonárodní cítění té doby jasně vystihují slova, kterými byl Prezident Masaryk uvítán v Izraeli:
     
    “Ve vás spatřili jsme hrdinu, který podstupuje bez bázně boj za svobodu lidstva a národů…  Vy jste se nás zastal, když se přivalila proti nám bouře nenávisti a zloby, která kol nás burácela. Vy cránil jste onoho nešťastného, nevinného  muže, chránil jste čest našeho národa, protože vybojujtete každý boj za pravdu a spravedlnost. Ve vás našel náš národ věrného přítele… Jeden z prvních poznal jste význam našeho národního a sionistického hnutí. Poznal jste v něm vnitřní boj za svobodu národa, znovuzřízení cti našeho … S pocity lásky a úcty pozdravujeme Vás v naší zemi. ” *)
     
    Nadšení tehdejších obyvatel je vidět i na zde představených a mnohdy dosud nepublikovaných fotografiích. A je třeba zdůraznit, že tyto srdečné projevy přízně vůči Masarykovy neměly krátkého trvání. Jako projev respektu a uznání mu bylo v roce 1935 uděleno čestné občanství města Tel Avivu. Jeho skon v roce 1937 následovaly hluboké projevy smutku – vlajka na telavivské radnici byla stažena na půl žerdi, v synagogách se za něj byla pronášela speciální modlitba a jedno z hlavních náměstí v bylo pojmenováno na jeho počest.
     
    O dalších deset let později to byl jeho syn, ministr zahraničí Jan Masaryk, jeden z nejzajímavějších československých a českých diplomatů, kdo úspěšně zasadil o plán na rozdělení britského mandátu na půdě OSN, který před sedmdesáti lety, 29. listopadu 1947, umožnil vznik Státu Izrael.
     
    Československá pomoc Izraeli a osobní přínos Jana Masaryka k její realizaci byla zcela klíčová na třech úrovních:
     
    Dodávky letadel a munice, stejně jako výcvik pilotů a mechaniků byly pro přežití mladého Státu Izrael během Války o nezávislost zcela zásadní a rozhodující. Jak napsal první izraelský ministerský předseda David Ben Gurion ve svých memoárech:  České zbraně zachránily Izrael.
     
    Byl to pak znovu Jan Masaryk, kdo umožnil tzv. “Brichu” – kdy desítky tisíc východoevropských židů, přeživších Holocaustu, proudily přes území Československa, aby našly útočiště v Izraeli v dobách otřesné vlny poválečných pogromů.
     
    A konečně bylo to i neuvěřitelné diplomatické úsilí Jana Masaryka a Ministerstva zahraničních věcí na mezinárodní úrovni, které umožnilo vznik Státu Izrael.
     
    Jsem zde, abych vzdal díky Prezidentu Masarykovi.
    Jsem zde, abych vzdal díky Ministru zahraničí Janu Masarykovi.
    A jsem zda také proto, abych poděkoval československým diplomatům a diplomacii a československému národu, kteří při nás stáli tenkrát, a české diplomacii a českému lidu, kteří při nás stojí dnes.
     
    Děkuji vám.
     
     
    *) Z proslovu Leiba Jaffeho, ředitele Keren Hajessodu v Nahalalu.
    In Rychnovský A., Masaryk a židovství, 1931 Mars, str.309-310
     
  •