1. O čem volby rozhodnou?
Nadcházející národní volby v Izraeli proběhnou v úterý
17. března 2015. Výsledky těchto voleb rozhodnou o složení
20. Knesetu a vlády.
Izrael je parlamentí demokracií. Ministerský předseda, který je hlavou izraelské vlády, je vybrán z řad nově zvolených poslanců Knesetu, izraelského parlamentu.
2. Jak vypadají izraelské volby?
Izraelské volby odrážejí silnou demokratickou tradici Státu Izrael. Volební kampaně jsou velmi dynamická záležitost a doprovází je živá debata o stávajících problémech a tématech. Izraelci se o politické dění, a to jak o domácí, tak o zahraniční politiku, velmi zajímají a aktivně se zapojují do volebního procesu. Do březnových voleb vstupuje 26 stran.
3. Jaké jsou základní principy izraelského volebního procesu?
Rámec pro izraelský volební proces definuje Článek 4 Základního zákona týkající se Knesetu, který uvádí: " Kneset bude zvolen ve všeobecných, národních, přímých, rovných, tajných a proporčních volbách v souladu se zákonem o volnách do Knesetu."
- Všeobecné: Každý izraelský občan starší 18 let má právo odevzdat svůj hlas.
- Celonárodní: Celá země představuje jeden volební obvod. V izraelském systému proporčního zastoupení kandidáti zastupují národní strany, ne volební distrikty nebo místní okrsky.
- Přímé: Kneset, izraelský parlament, je volen přímo voliči, nikoliv prostřednictvím sboru volitelů. V den voleb každý volič odevzdá jeden hlasovací lístek se jménem politické strany, která by ho měla reprezentovat v Knesetu.
- Rovné: Všechny odevzdané hlasy mají stejnou váhu.
- Tajné: Volby probíhají prostřednictvím tajného hlasování.
- Proporční: 120 mandátů Knesetu je rozděleno proporčně podle toho, kolik procent z odevzdaných hlasů strana obdržela. Hranice pro zisk mandátu jsou 3,25% z obdržených hlasů.
4. Kdo může volit?
Hlasování je právo, které přísluší každému izraelskému občanovi, kterému je v den voleb 18 let nebo více.
Izraelci se bez ohledu na etnickou nebo náboženskou příslušnost, včetně arabských Izraelců, do hlasovacího procesu aktivně zapojují.
5. Mohou volit vojáci, handikepovaní, nemocní nebo vězni?
Vojáci v aktivní službě hlasují v hlasovacích místnostech u svých jednotek. Zvláštní opatření jsou zavedena pro vězně, stejně tak jako pro nemocné v nemocnicích. Hendikepovaní občané mohou volit v jedné z 1,548 bezbariérových volebních místností.
6. Je povoleno hlasování v zahraničí?
Zákon neumožňuje absenční hlasování a všeobecně lze říci, že hlas lze odevzdat pouze na izraelské půdě. Výjimka existuje pouze v případě izraelských občanů, kteří jsou ve státní službě a momentálně se nacházejí v zahraničí – ti mohou svůj hlas odevzdat na jednom z 96 izraelských velvyslanectví nebo konzulátů nebo na izraelských lodích.
7. Jak se hlasuje?
Hlasování je velmi jednoduché, a to i pro voliče, kteří disponují jen omezenou znalostí hebrejštiny nebo arabštiny. Za hlasovací plentou volič vybere lístek, který reprezentuje jím zvolenou stranu, vloží jej do obálky a tu odevzdá do hlasovací schránky.
Odvolit je možné v 10 372 volebních místnostech.
8. Jak se prokazuje totožnost?
Voliči se musí prokázat jedním z následujících průkazů:
- Oficiálním „občanským průkazem“ (teudat ze’hut) obsahujícím fotografii (vydává se zdarma všem Izraelcům starším 16 let);
- Platným izraelským pasem obsahujícím fotografii;
- Platným řidičským průkazem obsahujícím fotografii;
- Průkazem poslance Knessetu.
- Ve vyjímečných případech může Ministerstvo vnitra povolit průkaz bez fotografie držitele, tak se děje například v případě, kdy držitelkou je muslimská žena, která chodí tradičně zahalená.
9. Co se děje v den voleb?
Den voleb není pracovním dnem, aby všichni lidé, kteří mají právo volit, měli možnost odevzdat svůj hlas. Veřejná doprava je zdarma a k dispozici těm voličům, kteří se v tento den nacházejí mimo svůj volební obvod.
V nadcházejících volbách se volební místnosti (celkem 10 372) otevřou v 07:00 ráno v úterý 17. března 2015 a zavřou v 22:00 večer. V menších městech, nemocnicích a věznicích bude hlasování probíhat od 08:00 do 20:00 hodin. V případě, že v některé z volebních místností odvolí všichni registrovaní voliči dříve, je možné tuto místnost uzavřít.
V některých zvláštních případech je možné hlasovat i dříve. Dvanáct dní před samotnými volbami probíhá hlasování na izraelských velvyslanectvích a konzulátech a izraelských lodích; také hlasy od vojáků v aktivní službě mohou být vybrány už 72 hodin před konáním samotných voleb.
10. Kdy se volby konají?
Volby do Knesetu se konají každé čtyři roky, výjimkou je jedna z následujících situací:
- Kneset schválí zákon o svém rozpuštění;
- Kneset neschválí rozpočet do tří měsíců od začátku finančního roku;
- Ministerský předseda požádá Kneset o jeho rozpuštění;•
- Dojde k vyslovení nedůvěry a nová vláda není zformována.
Kneset může rozhodnout (v případě zvláštní většiny 80 hlasů) prodloužit své funkční období v případě zvláštních okolností. Stalo se tak jednou v roce 1973, kdy byly volby do osmého Knesetu odloženy o dva měsíce z důvodu probíhající Jom kipurové války.
Stejně jako Kneset je vláda volena každé 4 roky. Její mandát může být zkrácen v případě, že ministerský předseda není schopen dále vykonávat svou funkci z důvodu úmrtí, rezignace, neschopnosti vykonávat tuto funkci ze zdravotních důvodů, impeachmentu nebo v případě, že přestane zastávat svou funkci na pozici poslance Knesetu. Vláda však může jmenovat jednoho z dalších členů kabinetu, který je poslancem Knesetu, prozatímním ministerským předsedou.
11. Kdo může kandidovat?
Všichni občané starší 21 let mohou být voleni, pokud jim to nezakazuje jedna z následujících výjimek specifikovaných zákonem.
Příkladem výše zmíněných výjimek je:
- Jedinec zastává významnou oficiální pozici: prezident, vrchní rabín, ombudsman, soudce či seniorní úředník státní správy, náčelník generálního štábu a vysoce postavení vojenští důstojníci nemohou kandidovat na pozici v Knesetu pokud nerezignují na svou funkci před konáním voleb (v časové lhůtě stanovené zákonem);
- Případy, kdy soud jedinci specificky odňal právo volit.
Dle zákona může Ústřední volební komise zabránit v kandidatuře v případě, že činy či cíle daného kandidáta, ať již výslovně či implicitně, splňují jeden z následujících bodů:
- Negace existence Státu Izrael jako státu židovského lidu;
- Negace demokratického charakteru Izraele;
- Podněcování k rasismu.
Proti tomuto rozhodnutí je možné se odvolat k Nejvyššímu soudu, který již v minulosti negoval rozhodnutí Ústřední volební komise.
12. Volí Izraelci politické strany nebo jednotlivé kandidáty?
Volby do Knesetu jsou založené na hlasování pro strany, spíše než na hlasování pro jednotlivce. Celkem 26 politických uskupení, která budou usilovat o zvolení do 20. Knesetu odráží široké spektrum postojů a přesvědčení.
Počet a pořadí nových poslanců z každé strany odpovídá seznamu na kandidátní listině předložené před volbami. V případě, že strana obdrží např. 10 mandátů, poslanecké křeslo dostane prvních 10 kandidátů z její kandidátní listiny.
13. Co dělají volební komise?
Regionální volební komise dohlížejí nad místními volebními komisemi, které tvoří zástupci alespoň tří politických stran z minulého Knesetu. Kdokoliv starší 16 let může být členem volební komise.
14. Co musí politické strany udělat před volbami?
Před konáním voleb musí každá politická strana předložit seznam svých kandidátů do Knesetu (v pořadí priorit).
Strany svoje kandidáty volí na základě primárek nebo jiných postupů.
Pouze registrované strany nebo koalice dvou a více registrovaných stran mohou předložit seznam kandidátů a účastnit se voleb.
15. Jak jsou předvolební kampaně financovány?
a. Stát Izrael pokrývá většinu z rozpočtu politických stran kandidujících do Knesetu, pouze zlomek financí plyne ze zdrojů jiných než státní rozpočet.
Během posledních voleb (22. ledna 2013) vyplatila státní kasa politickým stranám 195 milionů šekelů.
b. Zákon týkající se neveřejného financování (členské poplatky a příspěvky) je velmi striktní a vymezující.
Jednotlivé domácnosti mohou přispět do výše 2 300 šekelů (během volebního roku) a 1 000 šekelů během let, kdy se žádné volby nekonají.
Strany nemohou obdržet od nikoho, kdo nemá právo se voleb účastnit, tj. od cizích státních občanů, kteří zároveň nedisponují izraelským občanstvím.
Korporace nemají povoleno financovat politické strany.
16. Jak předvolební kampaně naplňují požadavek rovných příležitostí?
Předvolební kampaň v televizi začíná 21 dní před samotnými volbami. Veškeré spoty v televizi i rozhlase jsou zdarma, politické strany platí pouze za jejich produkci. Na základě principu rovných příležitostí je zakázáno zakoupit vysílací čas.
Volební zákon vymezuje striktní pravidla týkající se načasování, délky a obsahu televizních i rozhlasových spotů. Strany kandidující ve volbách mají k dispozici vysílací čas vyměřený dle zákona. Každá strana má k dispozici stejný objem vysílacího času v televizi i rozhlase. Strany, jejichž poslanci zastávali mandát v předchozím Knesetu, dostávají přidělen dodatečný vysílací čas podle počtu křesel, které jejich poslanci v Knesetu drželi.
Strany jsou omezeny i množstvím tištěné reklamy v novinách.
Mezi další omezní v rámci kampaně patří:
- Nelze využívat dětí mladších 15 let;
- Nelze využívat IDF (armády), jelikož by mohlo dojít k vytvoření dojmu, že armáda se ztotožňuje s určitou politickou stranou;
- Nelze zmiňovat jména či zobrazovat oběti teroristických útoků bez svolení těchto osob či přeživších rodinných příslušníků.
17. Jak je formován Kneset?
Křesla v Knesetu jsou rozdělována proporčně k procentuálnímu podílu hlasů, které strana získala v celonárodním hlasování.
Nadbytečné hlasy (nedostačující k získání celého dalšího mandátu) mohou být přesunuty k jiné politické straně na základě dohody uzavřené před volbami. V případě, že taková dohoda neexistuje, nadbytečné hlasy jsou distribuovány proporčně dle velikosti strany.
18. Jak se vybírá ministerský předseda?
Ministerským předsedou se stane jeden z poslanců Knesetu. Prezident touto funkcí pověří na základě výsledků voleb toho poslance, který má podle jeho úvahy největší šanci na zformování životaschopné koaliční vlády.
Přímá volba ministerského předsedy byla zavedena v Izraeli v roce 1996. Po dvou volebních kolech (1996 a 1999) však byl tento zákon zrušen (2001).
19. Jak dojde ke zformování vlády?
a. vláda (kabinet ministrů) je výkonným orgánem státu, který je pověřen správou vnitřních a zahraničních záležitostí, včetně otázek bezpečnostních.
b. Před ustavením nové vlády prezident země – po konzultacích se zástupci stran zvolených do Knesetu – pověří úkolem sestavit vládu jednoho z poslanců Knesetu. Tento poslanec je obvykle lídrem jedné ze stran s největším podílem křesel v Knesetu nebo hlavou koalice stran s více jak 60 mandáty.
c. Jelikož vláda potřebuje k výkonu své funkce důvěru Knesetu, musí získat podporu alespoň 61 ze 120 poslanců Knesetu.
Do dnešní doby se nestalo, aby jediná strana získala dostatek křesel k tomu, aby mohla sestavit jednobarevnou vládu; proto byly dosud všechny izraelské vlády založené na koalilci několika stran. Strany nepodílející se na vládě představují opozici.
d. Poslanec Knesetu pověřený sestavením vlády má 28 dní, aby tak učinil. Prezident může toto období prodloužit, ne však více než o 14 dní.
Po uplynutí tohoto časového období (ne více jak 42 dní) a v případě, že nedošlo k úspěšnému sestavení vlády, může prezident pověřit sestavením vlády jiného poslance Knesetu. Ten má pak 28 dní na sestavení vlády. V tomto případě nelze danou lhůtu prodlužovat.
V případě, že ani poté nedojde k sestavení vlády, má absolutní většina poslanců Knesetu (61) možnost obrátit se písemnou formou na prezidenta a požádat ho, aby úkol sestavit vládu svěřil určitému poslanci. K podobné situaci zatím nikdy nedošlo.
e. Po zformování vlády představí (do 45 dnů od vyhlášení výsledků voleb) designovaný ministerský předseda kabinet Knesetu prostřednictvím oficiálního věstníku. Zároveň oznámí složení své vlády, základní politickou platformu a rozdělení funkcí mezi svými ministry.
Ministerský předseda požádá Kneset o vyjádření důvěry. Poté, co se tak stane většinou 61 hlasů, je ustavena vláda. Noví ministři pak převezmou svá portfolia.