Vážený pane hejtmane Půto, pane starosto Hlinčíku, pane předsedo Cincibusi,
Dámy a pánové,
Drazí přátelé,
Rád bych poděkoval organizátorům za to, že nás sem dnes pozvali.
Generál Antonín Sochor byl legendární postavou, která zaslouží, aby se na ní vzpomínalo s poctami tak, jak se patří. O československé vojenské pomoci Izraeli v roce 1948 toho bylo napsáno mnoho – o dodávkách munice, zbraní, letadel i výcviku pilotů. Příběh generála Sochora je však bohužel do velké míry neznámý.
Jsem velice rád, že tu dnes s námi může být i jeho syn, Ludvík Sochor, sám bývalý plukovník Armády České republiky. A nesetkáváme se spolu poprvé. Byl to právě on, kdo v roce 1992, jen o něco více než rok po znovunavázání diplomatických vztahů mezi Československem a Izraelem, převzal jménem svého zesnulého otce dvě izraelská vyznamenání.
První z nich, odznak Hagany, byl udělován členům paramilitární organizace Hagana, kteří se aktivně zapojili do operačních bojů před vyhlášením nezávislosti v květnu roku 1948.
Druhé vyznamenání, ALE, ve tvaru židovského svícnu, menory, z jejíhož středu vyvěrá plamen ve tvaru kapky krvem, uděluje izraelské Ministerstvo obrany všem, kdo bojovali za nezávislost Státu Izrael.
Drazí přátelé, možná se budete ptát, jak je možné, že tato vyznamenání byla udělena československému důstojníkovi. Tímto způsobem Izrael oficiálně uznal přínos generála Sochora k obraně národní bezpečnosti Státu Izrael v těžkých dobách Války o nezávislost.
Rád bych zde jen krátce zmínil něco z jeho činnosti:
Izrael navštívil generál Sochor již na začátku roku 1948 jako host Hagany, vojenské organizace, která se zanedlouho měla proměnit v základy “Cahalu“, Izraelských obranných sil (IDF). Byl požádán o konzultace v oblasti výcviku výsadkových, dělostřeleckých a tankových jednotek. Připravil podle všeho i velice dobrý výcvikový manuál, který reflektoval jeho předchozí vojenskou kariéru v Československu a hrdinských bojových zkušeností nabytých v průběhu 2. světové války.
Později, v srpnu 1948, se pak stal klíčovou postavou významné tajné jednotky DI zde, ve Stráži pod Ralskem, kde zahájil výcvik mechanizované brigády složené z dobrovolníků, mladých Židů a přeživších Holocaustu z Československa, která se později měla přesunout do Izraele a pomoci v boji proti útočícím arabským armádám.
Generál Sochor a několik přůslušníků jeho štábu odcestovalo tajně do Izraele ještě dvakrát. Poprvé v listopadu 1948 a ještě jednou na počátku roku 1949. Během tohoto období působil jako neoficiální poradce Operační sekce Izraelských obranných sil. Toto období bylo to vůbec nejtěžším ve Válce o nezávislost.
Na přínos generála Sochora a jeho spolupracovníků by se nemělo zapomenout. I proto je dnešní ceremoniál tím správným krokem a já jsem velice šťasten, že jejich památku můžeme uctít také jménem Státu Izrael a Izraelských obranných sil.
Kéž je jeho památka požehnána a jeho přínos bezpečnostři Státu Izrael nejen uznán, ale také připomínán v dalších zemích.
Děkuji vám.