Skutečné zápisky z cest

Skutečné zápisky z cest

  •   Petra Křenová, jedna z vítězek soutěže Cemach, odkrývá, co pro ni znamenal Izrael
  •    

    Soutěž  CEMACH (hebrejsky výhonek, klíč k poznání) je kreativní soutěž pro studenty středních škol a vybraných základních škol  v poznávání moderního Izraele. Petra Křenová, jedna z vítězek soutěže Cemach, odkrývá, co pro ni znamenal Izrael, který společně s dalšími vítězi jednotlivých disciplín navštívila během tohoto léta.
  • icon_zoom.png
    Terka, Maruška a Petra u Zdi nářků Terka, Maruška a Petra u Zdi nářků : Cemach 2012
     
     
    O JÍDLE
    Nedělní program po krátkém osvěžení na hotelu a procházce po Jeruzalémě začal v místní restauraci. Podlouhlý stůl byl v tu chvíli zasypán mističkami s baklažánem, olivami, pálivými papričkami, hummusem nebo sezamovou omáčkou tahina. A nechyběl ani tradiční chléb pita.
    Naše průvodkyně Dalia nám jednotlivé pokrmy představila a případně doporučila, co bychom měli určitě ochutnat.
    Překvapila mě ta obrovská variace chutí a neuvěřitelně velké porce jídla :), kdy jsme už v půlce předkrmu byli všichni beznadějně přejedení a to nás teprve čekal hlavní chod a sladká tečka.
    Izraelská kuchyně využívá bohatě škálu všech chutí (od extrémně kyselých až po pálivé, ale taky třeba nechybí sladká skořice na jídlech, které bych já servírovala ve slané podobě).

    Během pobytu jsme měli příležitost ochutnat tradiční jídla jako falafel, maqlubu nebo třeba dolmu. Na návštěvě u Drúzů jsme kromě ochutnávky pizzy zhlédli i její samotnou přípravu. A drúzský průvodce nás bez ostychu pozval na balkon svých prarodičů, abychom měli krásný výhled na vesnici a okolní krajinu.
    Nejvíce se mi líbily švédské stoly, mohli jsme uzobnout od všeho trošku – ochutnat košer kuchyni, od žlutých melounů, po kuřecí maso se skořicí a mandlemi až třeba po zmrzlinu, kebab nebo lososa. Díky tomu jsme poznali izraelskou kuchyni, která je výborná a k tomu i zdravá.
     
    O STARÉM MĚSTĚ
    Popsat atmosféru Starého Města musí být pro spisovatele ten nejvíce nevděčný úkol. Těžce se hledají ta správná slova..., jak neuvěřitelnou rozmanitost, rozdílnost a pestrost trefně popsat.
    Vidíte na jednom místě muslimy, křesťany, ortodoxní židy a židy sekulární a turisty a spoustu dalších zástupů – ať už s vyznáním či bezvyznání. Cestou se z tržnic prolínají vůně a hraje hudba, obchodníci si s vámi povídají a zvídavě se ptají, odkud pocházíte, když řeknete, že z České republiky, rozesmějí se a prohodí dvě tři slova lámavou češtinou, a kolem vás v té samé chvíli projde usmívající se dvojice vojáků. Někteří lidé jdou bosky, jiní zahaleni šátkem, s malými dětmi v kočárcích a tak dále.
     
    O ZDI NÁŘKŮ
    Svá přání jsem na útržek papíru sepsala nedočkavě už doma. Je to nepopsatelný pocit stát před zdí, dotknout se jí dlaní a do prázdné mezery vložit své sny.
    Ke Zdi nářků jsme zavítali ještě jednou večer, tma pohltila okolí a pouze světla pouličních lamp osvětlovala zeď, u níž se věřící modlí.
     
    O DAVIDOVĚ VĚŽI
    K Davidově věži jsme zavítali až v momentu, kdy slunce zapadlo. Atmosféra noci je v uličkách Starého Města naprosto úžasná. Průvodkyně Daila nám popsala noční představení, ke kterému vedla naše cesta, jako Pohádku tisíce a jedné noci. Monumentální představení promítané na věži sladěné s jemnou hudbou bylo nepopsatelně krásné.
    Od začátku do konce. I s husí kůží.
     
    O MASADĚ A MRTVÉM MOŘI
    Na Masadu jsme vyjeli lanovkou. Teplota se v té době přiblížila k astronomické padesátce. I přes abnormální horko byla pevnost koncipována tak, že se zde nachází spousta příjemných stinných zákoutí. Na místě jsme byli seznámeni s historií. Z vrcholu je krásný výhled, jak na Judskou poušť, tak na Mrtvé moře, ke kterému jsme zamířili o chvíli později. Mrtvé moře je neuvěřitelné :). Sice si v něm příliš nezaplavete, ale příjemně si poležíte a přinejmenším poklábosíte. Když se dotknete dna, zašimrají vás na chodidlech krystalky soli.

    RAFTING NA ŘECE JORDÁNU
    Obsadili jsme raft a vydali se za dobrodružstvím. Voda v řece Jordánu nám z důvodu sucha byla jen do pasu, na některých místech spíš po kotníky :), ale i tak to byl adrenalinový sešup a místo starostí s kormidlováním jsme se opalovali a povídali si s naší izraelskou průvodkyní Karen o Izraeli.
     
    O VOJENSKÉ ZÁKLADNĚ
    Na vojenskou základnu jsem se těšila, ale zároveň to byl jeden z mála bodů programu, o kterém jsem neměla žádnou představu, jak bude probíhat. Při návštěvě vojenské základny bylo asi nejvíce patrné, jak dobré má Česká republika s Izraelem vztahy. Dočkali jsme se totiž nebývale vřelého přijetí, vojáci se celou domu usmívali. Ze základny nás doprovodili až na vyhlídku, odkud jsme viděli hranice s Libanonem a Sýrií.
     
    O KIBBUTZU

    Do kibbutzu jsme dorazili až k večeru, a i když jsme byli unavení, rozhodly jsme se s Maruškou natočit si budík na půl pátou, abychom brzy vstaly a stihly východ slunce nad Genezaretským jezerem. I přestože jsme ten den měly asi ty největší kruhy pod očima, bylo to zaručeně to nejkrásnější ráno. Slunce se rozlilo po krajině, bylo příjemné teplo a k molu dorazil i jeden z rybářů, který se stal kulisou našich fotek.
    Po snídani jsme vyrazily na průzkum zahrádek a já tak poprvé v životě viděla zblízka rostoucí banány, granátová jablka a datle. Na památku jsme si utrhly list vavřínu.
     
    O HAIFĚ
    Už výhled z hotelu na moře s přístavem byl neuvěřitelný, a to nás ten den teprve čekala návštěva Bahajských zahrad. I když sluníčko pražilo jako o život, přikryli jsme se šátky a pomalu – schod po schůdku sestupovali zahradami dolů. Asi nikdy předtím, nebo spíš určitě nikdy předtím, jsem neviděla tak dokonalou zahradu. I proto mě nepřekvapilo, když místní zahradník vysával vysavačem trávník, aby se ujistil, že v trávě nebude jediné smítko.
     
    O THE PERES CENTER FOR PEACE
    Abychom lépe porozuměli činnosti tohoto centra, pustila nám pracovnice krátké video na seznámení. Nadace financuje široké spektrum projektů – od zdravotnické péče, školení nových palestinských lékařů až třeba po pořádání sportovních klání na podporu soužití izraelských a palestinských dětí. Při videu jsem měla upřímně slzy v očích, protože zmíněné projekty jsou podle mě velmi užitečné a mají smysl.
     

    O TEL AVIVU
    Poslední cesta s naší průvodkyní mířila na skok do Jaffy a odpoledne jsme trávili už u pláže zalité sluncem. Trasa k moři byla od hotelu jen zhruba deset minut chůze, takže jsme se tímž směrem vydali ještě jednou po večeři. Tel Aviv nikdy nespí. A ani my jsme spát ten den nešli.
     
    BĚHEM POBYTU JSEM POZNALA PARTU BEZVA PŘÁTEL. PROCVIČILA SI ANGLIČTINU A V NEPOSLEDNÍ ŘADĚ SE DOZVĚDĚLA SPOUSTU ZAJÍMAVOSTÍ, UŽITEČNÝCH INFORMACÍ A HISTORICKÝCH FAKTŮ OD NAŠICH PŘÍJEMNÝCH PRŮVODCŮ. CELÝ TÝDEN JSEM SE CÍTILA JAKO PŘI PROCHÁZCE POHÁDKOU :) A NEZBÝVÁ MI NEŽ DOUFAT, ŽE IZRAEL V BLÍZKÉ DOBĚ ZNOVU NAVŠTÍVÍM A MÁ POHÁDKA BUDE OPĚT POKRAČOVAT :).
     
  • Vítězové soutěže Cemach 2012 v Izraeli

    Bahajské zahrady

    Banány z kibucu

    Drúzská vesnice

    Drúzská žena připravující oběd

    Drúzská žena

    Galilejské jezero v 5 hodin ráno

    Haifa

    Jaffa

    Kipa

    Masada

    Mrtvé moře

    Noc v Tel Avivu

    O kočce, která šla nakoupit

    Oběd v Jeruzalémě

    Pizza jako od Itala

    Racek a loď: Genezaretské jezero

    Rybář u Galilejského jezera

    Sny a přání: Zeď nářků

    Staré město v Jeruzalémě

    Terka s Maruškou v Jeruzalémě

    Terka, Maruška a Petra u Zdi nářků

    The Peres Center for Peace

    Tiberias

    Usmívající se vojačka u Zdi nářků

    Vřelé přijetí na vojenské základně

    Výhled na hranice se Sýrií

    Výhled z Masady

    Kibuc Ginossar: Východ slunce nad Galilejským jezerem

    Život v Jeruzalémě

    .
    .
    .
  •  
  • Co je CEMACH?

  •  


    Soutěž  CEMACH
    (hebrejsky výhonek, klíč k poznání) je kreativní soutěž pro studenty středních škol a vybraných základních škol  v poznávání moderního Izraele.
     
    Primárním účelem soutěže je seznámit studenty se současným Izraelem jako moderním, úspěšným a demokratickým státem atraktivním pro cestování, obchod, vzdělávání i kulturní život. Vedle načerpání praktických znalostí by měli soutěžící v průběhu soutěže načerpat zkušenosti a získat dovednosti užitečné pro další studium i pro život (například: samostatnost, komunikační dovednosti, vyhledávání informací aj.).
      
    První ročník soutěže se konal ve školním roce 2011/2012. Za první ročník soutěže bylo evidováno přes 200 registrovaných soutěžících, z nichž 150 zpracovalo znalostní testy o Izraeli, 110 zpracovalo projekt ve stádiu námětu a 94 projekt dokončilo. V průběhu soutěže vzniklo: 12 internetových projektů, 36 esejů a 46 výtvarných děl o Izraeli.
     
    Více informací o soutěži Cemach, včetně právě začínajícícho dalšího ročníku najdete na stránkách www.cemach.cz