Právě slavíme: PESACH

Právě slavíme: PESACH

  •    

    Pesach (hebrejsky: פֶּסַח‎‎), často nazývaný „Svátek nekvašených chlebů“, je jedním z nejdůležitějších židovských svátků a zároveň jedním z nejstarších vůbec (jelikož příkaz k jeho dodržování byl dán jako jeden z mála ještě před darováním Tóry na Sinaji).
    ​​
  • icon_zoom.png
    Maces s židovskou hvězdou Maces s židovskou hvězdou
     
     
    Společně se svátky Šavu'ot a Sukot se řadí mezi tři poutní svátky, které se každoročně slaví a které připomínají vyjití z otroctví a cestu ke svobodě. Je svátkem osvobození židovského národa z tyranského zajetí a zároveň slavnostní probouzení půdy a země.
      
    Mimo Izrael trvá Pesach 8 dní, při čemž první dva a poslední dva jsou sváteční (ימים טובים‎‎, doslova „dobré dny“, „svátky“, při kterém platí obdobná pravidla jako při šabatu, ale s tím rozdílem, že jsou povoleny přípravy jídla. Prostřední 4 dny jsou označované jako chol ha-mo'ed, חול המועד‎‎ (polosvátky) a v jejich průběhu neplatí tak přísný zákaz práce, ale modlitba je slavnostnější s řadou oslavných žalmů. V Izraeli trvá Pesach 7 dní, přičemž první a poslední den je svátek a mezi nimi je 5 dní chol ha-mo'ed. Pesach začíná 15. nisanu a končí 21. nisanu v Izraeli, 22. nisanu v diaspoře.
      
    Pro Pesach se používají různé názvy v závislosti na biblické události, se kterými je spojován. Mezi nejznámější patří tato:
      
    • Chag ha-macot - „Svátek nekvašných chlebů“. Podle Tóry Izraelci opustili Egypt tak rychle, že jim nestačilo vykvasit těsto připravené k pečení chleba. Upekli proto chléb z těsta nevykvašeného (v podstatě jen pražené moučné placky rozdělané ve vodě) – macesy. Tóra dále přikazuje, že se po celý svátek Pesach nesmí jíst nic kvašeného. V hebrejštině se kvašené potraviny označují jako chamec.
    •  
    • Chag ha-Pesach (z hebrejské pasach = přeskočit) - připomíná to, že Bůh „přeskočil“ izraelské domy, když udeřil na prvorozené.
    •  
    • Chag ha-aviv - „svátek jara“ spojuje pesach se zemědělským cyklem v Izraeli a datem odchodu „v měsíci aviv“.
    • Zman cherutenu - „čas naší svobody“ - připomíná to, že Bůh vysvobodil židovský národ z egyptského otroctví.
       
     

  •  
  • Pesachový příběh

  •  

    Svátek Pesach připomíná vyjití Izraele z egyptského otroctví. Izraelité se do Egypta dostali poté, co velký hladomor zasáhl celou zemi, včetně Země zaslíbené. V té době měl vytvořené zásoby pouze Egypt a to díky Josefovi, synu Jákoba, kterého sem původně prodali jeho bratři ze závisti jako otroka. Josef se postupem času dostal na nejvyšší místa a stal se správcem Egypta. Postupně se do Egypta přesunula celá Jákobova rodina a žila zde pod Josefovou ochranou v úrodné části Egypta Góšen. Židé se v Egyptě usadili a zůstali zde i po skončení hladomoru, velmi se jim dařilo a zde se z nich stal národ. Josef však zemřel a po jeho smrti nastoupil nový faraon, který Josefa již neznal, a který byl velmi znepokojen zvyšující se židovskou populací. Izraelity proto zotročil a navíc nechával zavraždit všechny prvorozené chlapce. Toto vraždění však přežil Mojžíš, kterého jeho matka Jocheved (Jókebed) poslala v koši po Nilu, následně byl zachráněn faraonovou dcerou a byl vychován u faraónova dvora.
      
    Po nějaké době Hospodin vyslyšel úpění Izraele a povolal Mojžíše, který s Áronem předstoupil před faraona a sdělil mu, že Hospodin praví, aby propustil jeho lid, aby mu v poušti mohl slavit slavnost. Faraon však neuposlechl a namísto toho ještě přitížil Izraelitům práci. Po tomto neúspěchu posílá Bůh Mojžíše a Árona znovu k faraónovi a ujišťuje je, že donutí egyptského krále, aby Izraelce propustil a to skrze divy, kterými bude bít Egypt. Tyto božské zásahy dostaly název deset ran egyptských:
      
    • Krev - proměnění egyptských vod v krev (Exodus 7,14-25)
    • Žáby - seslání žab, které zamořily zemi (Exodus 7,26-8:11)
    • Štěnice (Exodus 8,12-15)
    • Mouchy - invaze komárů a much (Exodus 8,16-28)
    • Mor - dobytčí mor (Exodus 9,1-7)
    • Vředy - hnisavé vředy, které postihly zvířata i lid (Exodus 9,8-12)
    • Krupobití - krupobití (někdy popisováno jako „padající oheň“), které zničilo úrodu a pobilo i zvířata (Exodus 9,35)
    • Kobylky - hejna žravých kobylek, která zničila úrodu v Egyptě (Exodus 10,1-20)
    • Tma - která padla na Egypt na tři dny (Exodus 10,21-29)
        • Pobití prvorozených - kdy zemřeli během jediné noci všichni prvorození Egypta od zvířete až po faraonova syna (Exodus 11,1-12,36)
      
    Čtyři dny před vyjitím z Egypta řekl Hospodin Izraelitům, aby si každá rodina vybrala zdravého beránka bez vady. Během 14. nisanu jej obětovali a použili jeho krev na označení veřejí svých domů. Poté do půlnoci 15. nisanu jedli opečené beránky. Takto označené domy poté Hospodin přeskočil, když procházel Egyptem a vybíjel vše prvorozené. Hospodin také sdělil Mojžíšovi a Áronovi nařízení o hodu beránka a o zasvěcení prvorozených.
      
    Faraon po desáté ráně propustil Izrael z otroctví a Izrael druhý den vytáhl z Egypta. Utábořil se na břehu rákosového moře. Faraonovo srdce však bylo stále zatvrzelé a vyslal vojsko, aby Izraelity donutilo k návratu. Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin rozdělil jeho vody. Izraelité prošli mořem po suchu na druhou stranu, faraon se pustil za nimi, avšak Mojžíš vztáhl ruku nad moře a vody se vrátily a přikryly vozy i jízdu celého faraónova vojska.
       
     
  • A nakonec něco málo na odlehčení...

  •