Purim (hebrejsky פורים, losy, z akkadského pūru, doslovný význam ve smyslu „kostky“ či „hazardní hra“, v českém ekumenickém překladu jako púrim) je nejveselejší židovský svátek připomínající vysvobození perských Židů z intrik zlého vezíra Hamana, který je chtěl 13. adaru 3405 (tj. podle tradice 355 př. n. l.) bezpodmínečně a absolutně vyhubit, jak je zaznamenáno v knize Ester (Megilat Ester).
Název svátku připomíná Hamanovo metání losů, kterými chtěl určit nejvhodnější den pro svůj zamýšlený plán.
Zvykem během svátku Purim je veřejně předčítat knihu Ester, vzájemně se obdarovávat dárky (např. jídlem, pitím), darování potřebným (charita), slavnostní jídlo, pití alkoholu a nošení masek a kostýmů.
Purim je slaven každoročně 14. dne hebrejského měsíce adaru. Ve městech, která měla hradby v časech Jozuových, včetně Jeruzaléma je Purim slaven 15. adaru, a to jako Šušan Purim. Jako u všech ostatních svátků začíná Purim se západem slunce předcházejícího dne.
Čtyři povinnosti
Sanhedrin (nejvyšší rabínský soud) stanovil následující čtyři povinnosti ke 14. dni měsíce adar. V hebrejštině tato přikázání začínají písmenem mem:
1.
Mikra megila (čtení megily) - dvakrát za den (ráno a večer) přečíst megilu (knihu Ester)
2. Mište Purim (purimová hostina) - 14. adaru by měla být uspořádána velká hostina, na níž má být podáváno víno nebo jiný alkoholický nápoj, s nímž se pojí celý purimový příběh
3. Mišloach manot iš le-re’ehu (posílat jeden druhému dárky) - alespoň dvě porce jídla či pití jednomu člověku
4. Matanot le-evjonim (dary chudým) - dva dary alespoň dvěma chudým.