Ocenění Václava Čermáka

Ocenění Václava Čermáka

  •   Spravedlivý mezi národy
  •    
    Izrael posmrtně udělí titul Spravedlivý mezi národy knězi Václavu Čermákovi. Izraelský velvyslanec Daniel Meron předá ocenění jeho dceři 27. února v Praze na Novoměstské radnici. Čermák bude 117. občanem bývalého Československa, kterého izraelský památník Jad Vašem tímto titulem uctí.​​
  •  
     
    ​Po vypuknutí Slovenského národního povstání v srpnu 1944, které bylo reakcí na okupaci německými vojsky, nastal hon na Židy a příslušníky odboje. Se stále se zhoršující situací se Weisenbergerovi a Schönfeldovi rozhodli opustit své domovy v Prešově. Ľudovít Repáš, zaměstnanec prešovské radnice, jim zajistil falešné dokumenty a poslal je za Václavem Čermákem, baptistickým kazatelem v Klenovci. Václav Čermák se postaral o obě rodiny – Weisenbergerovy, kteří nyní používali jméno Vašenko, pomohl ukrýt v Grlici a Schönfeldovy, nyní Váňovy,  poblíž vlastního domova.

    S rostoucí intenzitou prohlídek organizovaných německými a slovenskými kolaboranty a nebezpečím prchalo stále více obyvatel Klenovce do hor. K odchodu se nakonec rozhodl i Ján Balciar, jeden ze zbývajících obyvatel Klenovce, a naléhal na Václava Čermáka, aby se i on s rodinou uchýlil do relativního bezpečí, které úkryt v horách skýtal. Václav Čermák však nehodlal své chráněnce opus​tit a trval na tom, že musí jít s nimi.

    Na nebezpečný pochod do horské chaty se vydali společně – Ján Balciar se svou těhotnou ženou a dvěma dětmi, Václav Čermák s rodinou a Ignácem a Margo Weisenbergerovými a jejich devítiletou dcerou Vierou. Druhý den se k nim připojili i Imanuel a Johanna Schönfeldovi.

    Ani horský úkryt však neznamenal konec obav o životy všech přítomných. Během důkladných prohlídek, které SS hlídky v oblasti prováděli, přišla na řadu také Balciarova chata. Do té doby zpravidla během dne odcházeli všichni do lesa a přicházeli až za tmy. Tentokrát však ženy zůstaly s kazatelem v chatě. Německým vojákům bylo divné, proč je v domě tolik lidí. Pastor Čermák jim naštěstí rozuměl a duchapřítomně odvětil, že paní domácí se narodilo dítě a toto jsou příbuzní, kteří přišli na křtiny, a probíhající boje v okolí jim zabránily vrátit se domů. Situace byla napjatá, SS hlídka měla své podezření. Nakonec však odešli a obyvatele ponechali bez úhony.

    Jejich řady později rozšířila ještě jedna Židovka, kterou vyhnali ti, kteří ji dosud ukrývali, poněvadž místní německé komando vyhlásilo, že kdokoliv, kdo bude přistižen při napomáhání Židům, bude zastřelen i s celou rodinou. Václav Čermák a Jan Balciar se však nezalekli ani tehdy a přijali ji pod svou střechu.

    Všech šest ukrývaných Židů se společně s jejich zachránci v chatě dožilo konce války.

    O mnoho let později Ján Balciar napsal: „Děkuji Bohu, který nás ochránil, za to, že jsme já a moje rodina mohli pomoci těm, kteří to potřebovali.“