Česká republika se podle ministra těší dlouhodobé tradici velmi dobrých vztahů s Izraelem. Připomněl, že podle některých historiků první osobností, která vytvořila politickou entitu na českém území, byl Sámo, židovský kupec. Pokračoval připomínkou na prvního československého prezidenta Masaryka, který v roce 1927 navštívil zionistický projekt v Britském mandátu Palestina, tehdy jako jediná hlava statu. Podle ministra prezident Masaryk viděl mnoho podobných zkušeností obou zemí, které se po staletí vyvíjely pod vlivem dvou velkých sousedů. "Po druhé světové válce Československo podporovalo vznik židovského státu a po pádu komunismu u nás se z Izraele stal jeden z našich nejbližších spojenců," řekl ministr.
Podle ministra Zaorálka podpora blízkých vztahů po 25 letech od návratu demokracie do tehdejšího Československa pokračuje, avšak se zakotvením ČR do struktur EU a NATO musí naše země brát ohled také na závazky vůči ostatním partnerům. Zdůraznil, že současná česká vláda neplánuje žádné strategické změny v její politice vůči regionu a podporuje právo Izraele na obranu.
"Pevně věříme, že jediným řešením izraelsko-palestinského konfliktu jsou dva státy, Izrael a Palestina, které vedle sebe existují v míru a pokud možno spolupracují," zdůraznil šéf české diplomacie.
Nejkomplikovanějším a výbušným tématem jsou izraelské osady na palestinském území. "Jsem si vědom argumentů, které se v Izraeli k tomuto tématu vyzdvihují. Přesto si troufám tvrdit: Pokud chceme, a dá se říct, že potřebujeme, životaschopný palestinský stát, pak musí mít dostatek území ke zřízení fungující hospodářské struktury. A pokud nevznikne stát Palestina, pak jen stěží můžeme po Palestincích žádat ukončení konfliktu a zaručit Izraeli bezpečí," řekl ministr Zaorálek a dodal: "Každou novou informaci o pokračující výstavbě osad vnímáme spolu s EU jako další izraelskou překážku na cestě k míru, který si všichni přejeme."
V návštěvě Izraele ministr Zaorálek pokračoval prohlídkou památníku holocaustu Jad Vašem, setkáním s ministryní spravedlnosti Cipi Livniovou a lídrem opoziční Strany práce Jicchakem Herzogem.