Mezi sefardskými Židy je Jom kipur nazýván jako den „trýznění duší“ a „očisty od hříchu“ (Lv 16:29-34; 23:27-32; Nu 29:7). Připadá na 10. den měsíce tišri. Tento den je pro mnoho lidí jedním z nejvýznamnějších dnů v židovském kalendáři. Tento den totiž odpustil Bůh Izraeli zhotovení zlatého telete a tento den se také Abrahám obřezal a uzavřel tak smlouvu s Hospodinem. Tento den se připomíná dlouhým, více než dvacet čtyři hodin trvajícím půstem a intenzivními modlitbami.

   

Jedná se o nejsvětější den židovského roku. Jom kipur se nazývá šabat šabaton (šabat šabatů), což jen vypovídá o velikosti tohoto svátku.

   

Před tímto svátkem je zvykem, že jednotlivci žádají o odpuštění všechny osoby, které se jimi mohou cítit dotčeny v důsledku vážné křivdy, a těsně před začátkem svátku pojíst „závěrečné jídlo“ (se'uda mafseket). Tento den je vrcholem Vysokých svátků a deseti dnů pokání, které započaly 1. tišri na svátek nového roku – Roš ha-šana, kdy je předchozí chování každého člověka váženo na vahách a jeho osud je zapsán a zapečetěn Bohem v „Knize života“ (Sefer ha-chajim). Jedině když člověk důkladně očistí svou duši a duchovně „jde do sebe“ (chešbon ha-nefeš), je dosaženo účelu Dne smíření; ten člověk může pak vést po tomto Jom ha-din („soudném dni“) k omluvitelnému klidu mysli, protože pouze pokání (tšuva), modlitba (tfila) a dobročinnost (cdaka) dokážou odvrátit nepříznivý výnos.

   

Jedním z nejdůležitějších předpisů na Jom kipur je půst. Ten se drží od západu slunce do setmění následujícího dne.