Zakládací listina hnutí Hamas představuje dokument, který vytyčuje ideologii hnutí tak, jak ji formulovali a v průběhu času zdokonalovali její zakladatelé. Obsahuje radikální islamistický pohled na svět (jak jej stvořilo Muslimské bratrstvo v Egyptě), který se za více jak 20 let své existence prakticky nezměnil. Co se týče Izraele, je pozice zakládací listiny zcela nekompromisní. Pokládá "palestinský problém " za nábožensko-politické muslimské téma a izraelsko-palestinskou konfrontaci za konflikt mezi Islámem a "nevěřícími" Židy. "Palestina" je prezentována coby posvátná islámská země a je striktně zakázáno vzdát se byť jen její malé  části, protože nikdo (včetně arabských muslimských vládců) nemá právo tak učinit. Co se týče mezinárodních vztahů, zakládací listina představuje extremistický pohled, který se vyznačuje stejně protizápadním směřováním jako Al-Qaida  a další teroristické organizace.
 

Tento světonázor s sebou přináší odmítání uznat právo Státu Izrael na nezávislou a suverénní národní existenci; nepřetržitý džihád (svatou válku) a totální opozici vůči jakékoliv dohodě nebo uspořádání, které by uznalo právo Izraele na existenci. Na začátku zakládací listiny se nachácí citace připisovaná Hassanu Al-Bana "Izrael povstane a bude existovat do té doby, než jej Islám zničí tak, jak zničil vše, co předcházelo."
 

Otevřený a brutální antisemitismus vycházející z islámských i evropsko-křesťanských kořenů prolíná celým dokumentem. Totální svatá válka (džihád) proti židovskému národu je legitimizována vykreslováním Židů v negativním světle a jejich démonizací v tom smyslu, že chtějí převzít moc nejen nad Středním východem, ale celým světem.
 

Jedním z nejstrašlivějších projevů džihádu je terorismus bombových sebevražedných atentátů, s nímž přišel hlavně právě Hamas v devadesátých letech minulého století a který se stal hlavní "strategií" v probíhající násilné izraelsko-palestinské konfrontaci.
 

Židé jsou zároveň zpodobňováni jako někdo, kdo si zalouží pouze ponížení a život v utrpení. Podle zakládací listiny je tomu tak proto, že rozhněvali Alláha, odmítli Korán a zabili proroky (příslušné verše z Koránu, súry Aal-‘Imran jsou citovány na začátku zakládací listiny). Tento dokument také obsahuje antisemitské mýty z Protokolů siónských mudrců (zmínka v Článku 32) týkající se židovské kontroly nad sdělovacími prostředky, filmovým průmyslem a vzděláváním (Články 17 a 22). Tyto mýty jsou neustále omílány, aby vykreslily Židy jako strůjce Francouzské a Ruské revoluce a veškerých světových a lokálních válek: "Žádná válka nikde nezačne bez toho, aby za ní nestáli Židé" (Článek 22). Zakládací listina démonizuje Židy a popisuje je jako brutální nacisty terorizující ženy a děti (Článek 29).
 

Zakládací listina pokládá džihád (svatou válku) za jediný způsob, jak Židům sebrat celou "Palestinu"  a zničit Stát Izrael, a teroristické útoky Hamasu jsou podle ní jako články v řetězu džihádu realizovaného během izraelsko-palestinského konfliktu. Článek 15 říká, že "džihád za osvobození  ‘Palestiny' je osobní povinností " každého Muslima.
 

Zakládací listina zdůrazňuje boj o muslimská srdce a mysli neboli  "šíření islámského vědomí" v rámci třech hlavních sfér: mezi Palestinci, arabskými muslimy a nearabskými muslimy (Článek 15). Proces posilování a šíření tohoto "islámského vědomí " je definováno jako nejdůležitější poslání hnutí. Duchovní, pegagogové, osobnosti z oblasti kultury, médií a informačních služeb i všeobecně vzdělaná veřejnost, ti všichni mají povinnost je realizovat.
 

V boji o srdce a mysl zakládací listina klade zvláštní důraz na vzdělávání [tj. indoktrinaci] v duchu radikálního islámu založeného na idejích Muslimského bratrstva. Fundamentální změny je podle ní třeba provést ve vzdělávacím systému na územích pod správou Palestinské samosprávy: musí dojít k "očistě," vymýcení "vlivů ideologické invaze, kterou [sem] zavlekli orientalisté a misionáři" (Článek 15); mladší generaci by se mělo dostat radikálního islamistického vzdělání založeného výlučně na Koránu a muslimské tradici (Sunna). Mezi prostředky využívané pro ideologické verbování, jak je vypočítává zakládací listina, patří "knihy, články, publikace, kázání, letáky, lidové písně, básnický jazyk, písně, hry atd." V případě, že všechny tyto prostředky vykazují "správnou " islámskou víru a kulturu, stávají se důležitým nástrojem k posilování morálky a budování psychologické fixace a emocionální síly nutné k další "osvobozovací kampani " (Článek 19).
 

Zakládací listina zdůrazňuje význam muslimské solidarity, jak ji vyžaduje Korán a Sunna, především pak vzhledem ke konfrontaci, která probíhá mezi palestinskou společností a "teroristickým židovským nepřítelem," kterým je popisován jako nacista. Jedním z výrazu této solidarity je pomoc potřebným (jedním z hlavních projevů je síť rozličných "charitativních společností" založených hnutím Hamas, které integrují sociální činnost s podporou terorismu).
 

Zakládací listina upozorňuje na ideologický rozdíl mezi hnutím Hamas s jeho radikálním islamistickým světonázorem  a sekulárně orientovanou Organizací pro osvobození Palestiny, ale přesto alespoň navenek hovoří o potřebě palestinské jednoty tváří v tvář židovskému nepříteli.  Poukazuje na fakt, že islamistický světonázor zcela odporuje sekulární orientaci OOP a ideji sekulárního palestinského státu. Podle zakládací listiny je Hamas nicméně připraven napomáhat a podporovat každý "nacionalistický trend" namířený k "osvobození Palestiny " a nemá zájem na vytváření schizmatu a rozmíšek (Článek 27).

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael