A sváteční čas pokračuje: SUKOT
Israeli Missions Around The World Praha Novinky & Akce A sváteční čas pokračuje: SUKOT

A sváteční čas pokračuje: SUKOT

  • 10/4/2017
    •    

    Sukot (hebrejsky סוכות‎‎, dosl. stany) je židovský svátek, nazývaný také Svátek stanů nebo Svátek sklizně – חג האסיף‎‎; židovská tradice o něm referuje rovněž jako o čase naší radosti – זמן שמחתינו‎‎ - který patří mezi poutní svátky.
  • icon_zoom.png
    Etrog, lulav a hadas Etrog, lulav a hadas : Creative Commons, Thomazzo (Wikimedia Commons)
     
     
      
    Začíná se slavit 15. tišri, což většinou připadá na říjen, tentokrát 4. října, a slaví se sedm dní. První den (v diaspoře první dva dny) je považován za svátek a platí o něm podobná nařízení jako o šabatu, sedmý den se nazývá הושענא רבה‎‎ – Hošana raba – a má svá zvláštní pravidla.
     
    Dny mezi prvním, respektive druhým, a sedmým dnem se nazývají חול המועד‎‎ – Chol ha-mo'ed (dosl. všední den svátku, polosvátek). O těchto dnech jsou dovoleny určité práce, avšak říkají se zvláštní modlitby, které připomínají zvláštní sváteční atmosféru dnů.
     
    Bezprostředně po sedmém dni svátku, tedy 22. tišri, následuje samostatný svátek nazývaný שמיני עצרת‎‎ – Šmini aceret (osmý (den) shromáždění). V Izraeli na tento den připadá Simchat Tóra (v diaspoře připadá až na 23. tišri).
     

  • Původ svátku

  •  
    Sukot obecně připomíná putování Izraele na poušti po vyvedení z Egypta a přebývání ve stanech (Lv 23, 43). Kromě toho nacházíme biblické kořeny tohoto svátku, v Ex 23, 16, 34, 22 jako svátek shromáždění (aceret) nebo též jako závěrečný svátek související se zemědělským rokem (Lv 23, 34–46, 39–43).
     
    Sukot byl již od starověku jeden z nejdůležitějších židovských svátků, je nazýván „slavností Hospodinovou“ (Lv 23, 39). Jeho trvání v rozmezí sedmi dní bylo původně protějškem sedm dní (tedy jeden týden) trvajícímu svátku Pesach, který vegetativní rok zahajoval.
     

  • Suka

  •  
     
    Nejtypičtějším znakem svátku Sukot jsou bezesporu suky (sg. suka), doslova „stany“ nebo příbytky, přístřešky. Suka je přístřešek, ve kterém jsou židé povinni přebývat po celou dobu svátku. Suka musí splňovat některé základní parametry (musí mít alespoň tři stěny, skrze její střechu by měly být vidět hvězdy nebo nebe, musí být postavena na soukromém pozemku, má-li být soukromá, pokud je postavena na veřejném pozemku (např. na chodníku), je taková suka veřejným prostorem atd.). Z hlediska halachy je každý žid povinen usednout minimálně jednou na Sukot v suce a splnit tak micvu „přebývání v suce“ (ישיבה בסוכה).
    Věřící židé v suce skutečně přebývají (tzn. jedí a spí) po celou dobu trvání svátku. Suka by měla být vyzdobená, oblíbená je tematika sedmi druhů plodin, jimiž oplývá Země izraelská, nebo tematika Ušpizin.
     

  • Ušpizin

  •  
     
    Ušpizin – אושפיזין – je aramejský výraz, který vznikl zkomoleninou z latinského hospes, a označuje sedm hostů, kteří přicházejí do suky: Abraháma, Izáka, Jákoba, Mojžíše, Árona, Josefa a Davida. Každý z nich přichází v určitý den svátku během hostiny. Bývá zvykem hosty přivítat zvláštním požehnáním a modlitbou.
     

  •   

  • Čtyři druhy

  •  
     
     
    Rovněž čtyři druhy, které se používají na Sukot, musí splňovat určité halachické požadavky:
    •  Lulav by měl mít listy nenaprasklé a neroztřepené. Rovněž musí pocházet pouze z určitých druhů palem. Lulav je tvořen pouze jednou palmovou ratolestí.
    •  Hadas by měla být tvořena třemi snítkami myrty, jejíž lístky by měly být vždy na jednotlivých patrech po trojicích. Pokud by jeden upadl, myrta je neplatná.
    •  Etrog jakožto plod „krásného stromu“ by měl sám být „krásný“, tzn. bez vady, skvrn apod. Ohledně barvy existují různé názory, obyčejně od žluté až po oranžovou. Existují i velmi tmavé etrogy, ale tyto nejsou považovány za přípustné. Podobné názorové rozpětí existuje i ohledně velikosti etrogu. Podle Mišny by mělo být pravdlem, že minimální velikost etrogu je, aby se vešly dva do jedné ruky, maximální pak aby se vešel jeden do obou rukou.
    •  Arava nemá žádná zvláštní specifika. Podmínkou je, aby zůstala alespoň po první dva dny čerstvá. Uschlou aravou se tluče po skončení Hošana raba o zem, abychom zavrhli naše špatné stránky.
     
    Čtyři druhy se nazývají jednotným slovem lulav – podle největšího z nich, palmové ratolesti.  Lulavem se mává směrem na východ, jih, západ, sever, následně nahoru a dolů.
      
      
    (zdroj: Wikipedia)